Svatba slečny Bobiny(3/6) – Když je kvalitní příprava, dílo se podaří

Barvy, šaty, doplňky, boty, hosté, jídlo, fotograf, líčení a mohla bych pokračovat dál a dál, co na svatbě naší Bobiny nesmělo chybět. Kvalita příprav je důležitá.

První informace ze svatebních příprav byla barva, respektive barvy. Bude to žlutá, šedá a fialová. „No, potěš koště!“, řekla jsem si. Šedá mi nevadí, fialovou nenosím, ale v loňském roce jsem ji kvůli jiné svatbě oblékla a žlutá mi nesluší. V lednu jsme udělali bojovou poradu. Před odjezdem jsem zašla do obchodu a koupila si žluté tričko, aby naše Bobi měla radost. Celá veselá se s Bobinou vítám a říkám, ať se podívá na moje nové tričko, že je v barvách svatby. Bobina můj vkus pochválí, ale následně nám, mě a Julče, oznámí, že barva svatby bude růžová, tmavě modrá a šedá. Nové žluté tričko zase uložím do šatníku a možná se bude hodit za pár let na nějakou jinou schůzku s jinou nevěstou a začínám si sama sobe představovat v růžové. Bobina opět překvapuje a svoje drůžičky by ráda oblékla do krátké široké tylové sukně. „Prosím, prosím, musíš si ji zkusit“! Co já bych pro tu holku neudělala. Navlékám na sebe šílenou sukni a vypadám jako baletka. Samozřejmě obecenstvo nemůže smíchem popadnout dech. „Bobinko, nelíbí se mi to ani trochu, ale pokud chceš mít na svatbě baletku, obléknu si tu hrůzu na sebe!“ Smích neustává.

Druhý den návštěvy trávíme po svatebních salónech. Připadáme si jak princezny a s Julčou využíváme situace a oblékáme se do svatebního také, i když ty šaty snad už nikdy nebudeme potřebovat. Ale móda šatů se za ty roky změnila, tak jsme byly zvědavé, jaké bychom byly v letošním roce nevěsty. Bobina je krásná a štíhlá, tak ji sluší všechno. Jen ona na sobě neustále vidí celulitidu (Krátké šaty nechce, tak proč to řeší?) a faldíky okolo břicha (Její břicho rovná se obrácený lavor dovnitř!). Když už navštěvujeme pátý svatební salón, mámě s Julčou hlad a bolavé tělo. Jednou jsou to šaty pro princeznu, pak zase pro dámu a nakonec snad, uf, vítězí krajka. Avšak z tohoto salónu odcházíme s tím, že si to nevěsta musí rozmyslet. Všechny šaty fotíme na naší modelce Bobince a ona pak bude doma hledat ty pravé. U večeře přijde přelom.

Šaty se nebudou půjčovat, šaty se budou šít. Tak se šaty šily. Paní krejčová strávila 36 hodin našíváním krajky na šaty, aby pak na svatbě za krajku mohlo vlézt lítající klíště, beruška nebo malý brouk Pytlík (pinzetu s sebou normálně nenosím, takže při vyndávání té havěti jsem musela použít své ruce). Paní krejčová musela šaty přešívat, protože by se při oblékání nevěstě porušil účes a líčení. Paní krejčová si musela po zaplacení a odchodu naší Bobi pořádně oddechnout. A naše Bobi se bála, že se ji za její připomínky paní krejčová pomstí a nechá ji v šatech špendlík. A tak přišla domu, rozdělala šaty a celé je prohlédla. Samozřejmě, že žádný špendlík nenašla.

Naše Bobina by si nejraději všechno připravila sama, aby to bylo absolutně perfektní. Tak se za svou aktivní účast na přípravách trochu pereme. S Julčou spiklenecky chystáme rozloučení se svobodou. Pěkně toho jejího Bobana vyzpovídáme a uvidíme, jak se Ti dva znají. Už nyní můžu prozradit, že na rozlučce jsme byli všichni v šoku. Všechny odpovědi až na jednu, byly správné. Špatná odpověď byla na otázku, zda Bob nosí trenky, slipy nebo boxerky. Bobina odpověděla, že boxerky a Bob zase že trenky. Samozřejmě, že měla naše Bobina pravdu, protože Bob si spletl trochu pojmy a doma dostal za vyučenou.

Asi největším oříškem celých příprav byly moje a Julčiny šaty. Zprvu se to tak nezdálo, ale není růžová jako růžová a modrá jako modrá a krajka jako krajka. Museli jsme na sobě mít tmavě modrou, krajkovou, růžovou a šedou. A aby toho nebylo málo, tak nám Julča oznámila, že je těhotná a na svatbě už bude mít pěkné bříško. Další parametr šatů – střih pro těhotnou a netěhotnou. Vzhledem k tomu, že nemám ráda obchodní centra a těhotná Julča padala únavou, objevili jsme tmavě modré krajkové šaty celkem rychle. Jen jsme si nebyli jisté, zda můžeme jako drůžičky být v tmavých barvách. Bobina nebude mít hold překvapení a musíme ji povolat do obchodu ke schválení. Bobi se to nejdřív nezdálo, ale pak jsme vymysleli růžové doplňky a bylo vyhráno. Mě by totiž nenapadlo zkoumat růžovou, myslela jsem, že růžová je jen jedna. Ale v letošním roce je sice hitem růžová barva,

ale mnohé šaty v obchodech měly nádech do oranžova, což na mém, potajmu uloupeném vzorovém svatebním růžovém lístečku, nebylo. Důležité je, že máme šaty. Na svatbě budeme prostě nejkrásnější drůžičky.  

Pokračování bude následovat: Svatba slečny Bobiny(4/6) – Den před svatbou;Svatba slečny Bobiny(5/6) – Svatební den je tu!;Svatba slečny Bobiny(6/6) - Posvatební deprese paní Bobiny