Svatba slečny Bobiny (2/6) - Seznámení s Bobem aneb konečně je to pan Dokonalý

Seznámení s Bobem č.3 jsem se nemohla dočkat. Po společném odpoledni škrtám č. 3 a dávám č.1 s hvězdičkou. On je prostě dokonalý.

Na dnešní odpoledne se nemohu dočkat. Při Bobině pracovním a nyní již i soukromém vytížení jsme se dlouho neviděli. Malého Adama viděla, když mu byli asi tři měsíce a nyní je mu téměř rok. Někdo mi kdysi řekl: „Přátelé se nemusí vidět, stačí když o sobě vědí!“ A to my víme, jsme téměř v každodenním smskové kontaktu. Peču bábovku a řízečky. Těším se jak malá holka a to nejen na Bobinu, ale hlavně na jejího Boba číslo 3. Proč právě číslo 3. Bobina měla poslední dobou štěstí na chlapy s tímto jménem. A tak jsme jim s kamarádkou postupně začali dávat čísla, abychom se lépe orientovali v soukromí naší Bobi.

A je to tady. V červeném krásném autě přijíždí Bobina a její Bob. Je štíhlý, tmavovlasý a má krásné

tmavé oči. Značková košile modré barvy mu prostě sekne. On se k ní hodí už na první pohled. Podávám kávu a bábovku a za asistence Adamových her si začínáme povídat. Je stavební architekt, je o pár let starší, má rád křížovky, cestování a hlavně je do naší Bobiny až po uši zamilovaný.

O Bobinině pořádkumilovnosti a preciznosti jsem už psala. A tak z legrace pokládám otázku:“ Bobe, máš také srovnané oblečení podle barev?“ A jeho odpověď mě utvrzuje v tom, že je to opravdu pan Dokonalý a okamžitě mu místo čísla 3 dávám číslo 1 s hvězdičkou: „Ano, mám srovnané oblečení podle barev a přijde mi to dost praktické!“

Když odjíždí slibujeme si, že se brzo uvidíme. Mávám na jejich červený vůz a mám velmi pěkný pocit. Bobi je konečně šťastná a navíc s chlapem, který rozumím absolutně její povaze a zapadají k sobě jako dvě puzzle.

Pan Dokonalý představuje svoje přednosti i při žádání o ruku. Jednoho odpoledne se Bobina vrací do tmavého bytu. Najednou se ve dveřích objeví Bob, vezme ji za ruku a společně otevírají dveře do svíčkami rozzářeného obývacího pokoje. Bob vykoupil snad všechny svíčky v místní drogerii a spotřeboval nespočet zápalek. Klekl na kolena před Bobinu a romanticky se ji zeptal: „ Vezmeš si mě, Bobinko?“ Už uplakaná Bobina ho objímá a jednoznačně odpovídá: „Ano!“

O dva měsíce později jedeme k Bobovi a Bobině na návštěvu. A ona nám jen tak mimochodem oznamuje, že se bude vdávat. Já s plnou pusou skvělých slaných šneků se téměř zadusím a naši společné kamarádce a svatební družičce Julče zaskočila slina. Tak naše Bobi se bude vdávat? Když se obě vzpamatujeme, já polknu a Julča přestává kašlat, objímáme Bobi a křičíme: „Hurááá!!“ Po chvíli běžíme k Bobovi a pravíme: „Děkujeme Ti, Bobe, bereš si tu nejúžasnější ženskou pod sluncem!“

Bobi překvapená naší reakcí mě opatrně žádá, zda bych ji šla za svědka. To se prostě nedá odmítnout. U toho nemohu chybět. S dojetím a velkou radostí přijímám! Slovy se moje radost z Bobinina štěstí nedá popsat. Dva krásní lidé se budou brát.

A přípravy mohou začít....

Pokračování bude následovat: Svatba slečny Bobiny(3/6) – Když je kvalitní příprava, dílo se podaří;Svatba slečny Bobiny(4/6) – Den před svatbou;Svatba slečny Bobiny(5/6) – Svatební den je tu!;Svatba slečny Bobiny(6/6) - Posvatební deprese paní Bobiny